We all go a little mad sometimes

15. března 2014 v 14:14 | Chloé |  My diary
Už jsem tenhle článek psala ráno, ale v okamžiku, kdy jsem stiskla tlačítko "Hned zveřejnit", se mi restartoval počítač, takže už asi nenapíšu všechno co jsem chtěla.
Hlavní věc, co asi očividně musím všem vyjasnit, ikdyž mě to přijde zřejmé je, že tenhle blog není založen na zdravém způsobu hubnutí a v blízké, pravděpodobně ani dalké budoucnosti nebude. Já se o žádnou záchranu a pomoc nikdy neprosila, jen JÁ SAMA si můžu pomoci a dokud JÁ SAMA nebudu chtít, nemá smysl do mě rýt a dělat ze mě debila, protože mě to nezajímá. Já nevím, kolikrát bych to měla ještě psát, ale od zdravé (redukční) diety jsem se dostala tam kde jsem teď. Nevím proč, nechápu to, neměla jsem nějaký kolmpex se s vojí váhou v porovnání s teď a to jsem o několik kilo lehčí (mě příjde, že větší), ale někde ten zlom nastat musel a moje psychika se tomu podvolila. Hnusí se mi představa, že bych jedla tolik hodně jídla, co se "prý" správně má, DOBROVOLNĚ!! Není cesty zpět, žere mě to za živa a já se nechávám unášet dál a dál...
Mám blblou náladu, tak to možná píšu trochu zostra...





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunshine Sunshine | Web | 15. března 2014 v 14:41 | Reagovat

Čím mám menší míry nebo váhu, tím si přijdu ohromnější. Den ode dne se sama sobě hnusím víc a víc, nenávidím, když se mě muž dotýká a představa množství jídla "ostatních lidí", se mi zdá nepředstavitelná. Jak jen můžou?

2 Ko Ky Ko Ky | Web | 15. března 2014 v 19:36 | Reagovat

není zač :)
kašlu na ně,neboj,jen se před nimi chráním:)

3 Ko Ky Ko Ky | Web | 15. března 2014 v 19:36 | Reagovat

Ctím tvé rozhodnutí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama