Duben 2014

Hmm

18. dubna 2014 v 10:47 | Chloé |  My diary
Ahoj,
takže bych snad postupně mohla začít cvičit příští týden :). Snad jsem se ze svých nemocí už vyhrabala... Chci začít dělat kick box, vybiju si tím vztek, je to dobrá sebeobrana a krásně to zpevní tělo (dělá to hodně modelek), což potřebuju, hlavně kvůli létu.
Jinak mám teď nějak takovou svoji udržovací fázi, takže se zase musím ponořít do hubnutí, teda od středy jsem zhubla přes kilo, takže snad mi to vydrží. Bez toho cvičení jde fakt vidět rozdíl, jde to pomalejc a to o dost. Ale na to, že se v podstatě tři měsíce válím v posteli myslím, že jsem to zvládla dobře a řeknu vám, že je to pro mě těžké. Normálně chodím ven, abych nejedla. Hlavně večer, protože přes den to zvládám celkem dobře, ale třeba kolem tý šestý na mě přicházejí hrozný chutě něco mlsat,někdy fakt šílený. Ale jak říkám, mě už je dobře, venku už docela lítám a stále se cítím fajn, takže by tahle éra nemocí mohla být za mnou, ale ještě jdu na ASLO nebo co, chtěli to po mě v motole..prostě výber krve.
Spokojená se sebou nejsem, mám nechutných 50 kilo, ale alespoň jsem trochu vyrostla. Místo 165 cm mám 166,5. Jak já říkám, každej cenťák dobrej :D.
Jinak mám na Vás otázku. Všude se říká, že se po alkoholu přibírá, smysl to dává perfektní, jelikož obsahuje dost cukru, ale já když jdu večer pít, tak další den mě ve většině případech překvapí o dost menší číslo na váze, než je normální. Třeba bych čekala, že podle jídla bych mohla zhubnout klidně půl kila, ale já třeba zhubnu přes kilo (míry se taky menší, sleduju to přesně).. Takže podle mě se po alkoholu tloustnout nemůže, pokud do toho nežerete brambůrky a nepopíjíte pivko před televizí nebo tak, protože já mám většinou hrozně moc energie a furt někde lítám a ikdyž ne, tak stejně něco zhubnu a ráno mám krásně plochý bříško, ale hroznej hlad :D. Takže mě zajímají Vaše zkušenosti.


Confession of a broken heart

4. dubna 2014 v 22:10 | Chloé |  My diary
Já nevím... Hodně z Vás si stěžujete, že trpíte poruchou příjmu potravy (teď nemám na mysli lidi PŘÍMO trpící anorexií a bulímií, to já nejsem) a já nebyla vyjímkou.. Ale dneska jsem o tom dost přemýšlela a došlo mi, že jsem vlastně ráda. Ano, je to těžké, člověk často cítí silnou averzi ke svému tělu, sobě samotné a nakonec i k životu, ale radši tohle než být tlustá a nesnažit se o perfektní postavu. Radši si to vytrpím a budu mít krásné hubené a vypracované tělo, než lítat v šortkách s tlustýma stehnama. Myslím to smrtelně vážně... Vlastně když se nad tím zamyslím, tak když všechno klape (jídelníček, váha a míry), tak svojí poruchu příjmu potravy miluju, protože ten krásnej pocit je k nezaplacení... Ovšem když to člověk kazí, ten pocit je odpornej a už ho nikdy víc nechci zažít! Prostě si už nebudu házet klacky pod nohy.. Celkově jsem se sebou poslední dobu spokojená. Možná je to i tím, že jsme se s přítelem rozešli a já můžu být konečně šťastná. Nevím, ale hrozně se mi ulevilo, sice to byl hnusnej rozchod, ale už je to za mnou...

Můj dnešní jídelníček:
Snídaně: meloun
Svačina: nic
Oběd: Brokolicová polévka
Svačina: nic
Večeře: Půlka přirodního filé z ryby