Červen 2014

Konečně

29. června 2014 v 13:13 | Chloé
Ahoj,

takže končně jsem se přehoupla přes 48kg.. Ráno jsem měla 47,6 a že to trvalo. Mám strach, že si to zas nějak pokazím a nedotáhnu to. Držím se.

Snídaně: jogurt s ovocem
Svačina: nic
Oběd: zelenina s lososem
????

Mám chuť si něvo dát. Vlastně ani ne tak chuť jako tendenci.. Teď si jdu dát kafe (bez mlíka) a uvidíme.. Vlastně z toho nemám ani takovou radost jako hrůzu, že to pokazím.


Návod jak mít všechno v píči

24. června 2014 v 19:56 | Chloé
Omlouvám se za výraz, ale je asi nejvýstižnější. V jednom komnetáři byla prosba na návod, tak tady máte, jak jsem toho docílila já.
Varování: Nevydrží to na dlouho, spíše jsou to takvé přechodné stavy mysli. Cvak. Je vám všechno jedno. Cvak. Zhroutíte se. Cvak je vám všechno jedno.. a tak to pokračuje...

Takže můj návod je následující:

Musíte si projít hodně psychicky zničujícími a vyčerpávajími událostmi. Nejlíp pár let. A v krátkém úseku se jich semele tolik, že už to neunesete. Hroutíte se, brečíte po nocích nebo jen koukáte do zdi. Přetvařujete se každý den bla bla bla...
A pak bum.. Přijde ještě větší pecka, která vás skolí na kolena. Je to tady. Nic necítíte. Ležíte. Nic necítíte. Smějete se, ale je to jen snůžka lží. Můžete mít i skvělu náladu, přesto je vám všechno jedno. Ale je to jen maska a za nějaký čas vám dojde, že jste vlastně ztracení.. Ale nic necítíte, neboli lépe řečeno začnete dělat všechno proto, abyste zas nic necítili. V horších případech se uchýlíte i k zoufalým činům.
Je vám jedno, co se stane u věcí, z kterých jste dřív měli strach. Proč by na tom záleželo? Proč bych se měla zajímat? Stejně jsem jen další bloumající existence, jež nic nezmění a nikoho nezajímá. Stejně tak jako se nic nezmění na faktu, že jsem psychicky labilní a vyžívám se v tom. Je jedno, co se mi stane... Už je mi všechno jedno, jen když tu hroznou bolest neucítím. Nikdy (marné přání).
Poslední dny se mi ale tahle velká iluze bohužel už rozpadla a já se snažím najít něco nebo spíš někoho, co/kdo by mě motivoval jít dál a pomohl mi v situacích kdy jsem bezradná..a sama...někoho, kdo by mě obejmul..Marně.

Můj zoufalý čin, ke kterému jsem se aktuálně uchýlila já, abych tu bolest utišila, je xanax nebo neurol, lexaurin a všelijaký antidepky ve vyšších dávkách. Nechodim k psychiatrovi samozdřejmě, nebudu mámě přidělávat starosti.
Jelikož jsem teď taky zxanaxovaná, protože před týdnem a pár dny zase přišla pěkná pecka, kterou jsem nečekala (nebo jsem ji aspoň myslela, že už mě nijak neovlivní, ale opak byl pravdou), je možný, že věci co tu teď píšu nedávaj smysl lol. Snad jo, četla jsem to 10100000 x.


Sluníčko svítí

10. června 2014 v 20:14 | Chloé
Má dobrá nálada mě stále doprovází a stává se ze mě i s tím asi polamu flegmatik. Všechno mi je tak nějak jedno, všechny (až na vyjímky) v hlavě posílám do prčic (hezky řečeno :D) a nelámu si s ničím hlavu, z čeho jsem dřiv blázila. Krásný pocit.

Jinak jsem dneska až do půl osmý lítala úplně celej dej po městě (po škole) a jsem úplně mrtvá :D.

Jídelníček:
Snídaně (6:00): Meloun a pár jahod
Svačina (10:00): 4 meruňky
Oběd (14:40): Malý salátek s třema malýma kouskama kuřecího
Svačina: ------
Večeře: -----

Pití: Hoooodně vody, ledový kafe
Chůze jak blázen :D A dodatek: včera večer jsem byla hodinu a půl ve fitku, pěkně jsem si zamakala konečně


Co Vy kočky?

Lol?

9. června 2014 v 18:21 | Chloé
Hmmmm... Já fakt nechápu logiku dnešních lidí :D. Odkdy se říká jídlu, co je smažený, hranolkám, kroketám, bramborám a já nevim čemu, že je výživný? Aneb zdravý? NORMÁLNÍ?
Bylo mi matkou řečeno, že mám ruce jako anorektička a hrozně nechutně mi vyčouhávají klouby :D. Řekla mi, že mám jíst normální jídlío, mezitím, co jsem si dělala výživný salát, kde bylo trošku od všeho možného (olivy, kukuřice, salát, polníček, rukola, paprika, cibule, cuketa, lilek). Vždycky toho udělám víc a vezmu si jen množství co sním. Její normální jídla jsou hranolky, smažený všechno, řízky, nudle, brambory, kečup, tatarka, brambůrky a podobně. Takže mi teď řekněte, co je zdravější? :D Myslím, že to moje. To, že nejsem obalená tukem, je toho jen důkaz, ale ona mi prostě závidí, že se umím udržet :). Teda tlustá jsem, ale mohlo by to být horší :D.

Furt 48 kg, dneska jdu cvičit a už musim pravidelně, plavky to žádají. Cvičením se váha určitě pohne, vím to jistě :).

Jak si vedete Vy?



Sasha Markina je moje zlatíčko :).

Léto na mě působí :)

8. června 2014 v 21:34 | Chloé |  My diary
Dneska mám po dlouhé době skvělou náladu a to i přes to, že jsem půlku dne trpěla kocovinou :D. Asi na mě působí to sluníčko, opálila jsem se :), osvěžující ovoce, ta atmosféra.. Já nevím, doufám, že to zítra bude stejné :).

Jídelníček:
Snídaně: meloun
Oběd: salát s grilovaným lososem
Svačina: 3 rýžový chlebíčky :(((

Pití: hodně vody s mátou, hodně vody s citrónem a mátou



Alena Bogdana

7. června 2014 v 17:35 | Chloé |  Thininspiration
Prostě je perfektní, co k tomu dodat.....
















Because I like to hurt myself in every way...I always did.

3. června 2014 v 21:08 | Chloé |  My diary
Nechtěla jsem to říct nahlas, ale... za všechnu tu bolest si můžu asi já a jenom já. Ráda si jí způsobuju. Nevím proč. Psychickou a navzdory tomu v nejhorších případech fyzickou. Tedy aspoň myslím. Kdybych se na ty fotky, co mi to připomínaj furt nedívala, bylo by mi líp. Vždycky jsem si všechno dělala horší, ať už to bylo u jakékoliv věci, dělala jsem snad všechnno pro to, abych si ty události a vzpomínky připomínala. Why not...

Něco už k tomu jídelníčku aspoň:
Netloustnu, nehubnu, maximálně gram sem gram tam. Můj jídelníček se skládá vždycky ze snídaně (ovoce, nebo musli, vločky, vajíčka, kafe) a oběda(zeleninový salát, občas s kouskama ryby, kuřecího nebo krevetami) a někdy sním ve škole něco ke svačině dopoledne (kus nějakého ovoce).

Škola mě ničí, jsem nevyspalá a zdeptaná. Vstávám klidně ve 4 ráno abych se učila, aspoň mám dobrý známky. Usínám za pochodu. Dneska zase.
Toť vše k mému nezdravému životu :D. Nepotřebuju připomínky.